Z naší galerie

User login

To prevent automated spam submissions leave this field empty.
Dutch English French German Italian Japanese Portuguese Russian Spanish

You are here

Home

Areál zahrady měl zabírat 130 hektarů půdy

Areál zahrady měl zabírat 130 hektarů půdy

Kdyby se uskutečnily plány, s nimiž se budovala Botanická zahrada v Praze-Troji, jeden den by na její procházku návštěvníkům nejspíš nestačil. Měla se totiž rozkládat na ploše o celkové rozloze 130 hektarů a měla to být jedna z nejrozsáhlejších klasicky pojatých botanických zahrad v Evropě.
     Ale zpět na začátek. Plány na vybudování pražské botanické zahrady začalo vedení města spřádat už od poloviny 60. let minulého století. Prvním krokem se stalo usnesení tehdejšího národního výboru, který dne 29. března roku 1966 vymezil účel pražské botanické zahrady. Měla být zřízena jako osvětově naučné zařízení určené pro krátkodobou rekreaci obyvatel metropole. Zároveň měla propojovat vzdělávací funkci zahrady s vědeckými aktivitami Univerzity Karlovy a Vysoké školy zemědělské v Praze.
     Tím však snahy na budování zahrady na několik desetiletí skončily. První návštěvníci zavítali do nově vybudované trojské zahrady až v roce 1992, kdy vznikla na ploše o rozloze 3 hektary úvodní expozice. Osudný byl průmysl a povodně V květnu roku 1997 ji doplnila Japonská zahrada a od dubna roku 2004 mohou Pražané obdivovat i jednu z nejstarších pražských vinic - vinici sv. Kláry.
     Dnes se zahrada rozkládá na celkové ploše o rozloze zhruba 52 hektarů, přičemž 27 hektarů pozemků je oplocených.
     Trojská botanická zahrada, která patří městu, však není jedinou botanickou zahradou v Praze.
     Mnohem delší historií se může chlubit univerzitní botanická zahrada, která se dnes rozkládá v ulici Na Slupi v Praze 2.
     Ta byla veřejnosti poprvé zpřístupněna v těchto prostorách v roce 1898. Rozkládá se na ploše o rozloze 3,5 hektaru a ročně ji navštíví zhruba 100 tisíc návštěvníků. Patří k nejstarším evropským univerzitním zahradám.
     O její zřízení usiloval už kolem roku 1752 první profesor lékařství a botaniky na pražské univerzitě Scotti de Compostella.
     Zřízena však byla zahrada až kolem roku 1775 na levém břehu Vltavy v prostoru někdejší jezuitské zahrady a přilehlých pozemků.
     Vedle exteriérů měla i 9 skleníků, v nichž se pěstovalo asi 13 tisíc druhů rostlin.
     S rozvojem Smíchova a především průmyslu tu však zahrada trpěla. Poslední ránu jí zasadily povodně, které zahradu zničily.
     Proto v roce 1890 rozhodlo vedení univerzity o jejím přemístění do dnešního areálu v ulici Na Slupi, kam se přestěhovala v letech 1897 až 1898. Po roce 1945 byl odstraněn plot, který rozděloval českou a německou část zahrady a v letech 1946 až 1949 se přebudování dočkaly i skleníky.
V padesátých letech se zahrada dočkala rozšíření o svah pod budovou dnešní katedry zoologie ve Viničné ulici.
Zahrady se neustále rozvíjejí a rozšiřují Botanická zahrada v Troji se stejně jako univerzitní zahrada Na Slupi neustále rozvíjí.
     V Troji se nedávno dočkala obnovy i naučná stezka, která seznamuje návštěvníky nejen s kvetoucími rostlinami, ale i s historií zahrady a informuje o přírodních památkách a rezervacích, které se na území zahrady nacházejí.
     Jedná se o přírodní parky Drahaň, Salabka, Velká Skála, Havránka či Haltýř nebo Pustá vinice.
     Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zase nabízí svým návštěvníkům nejen kvetoucí exteriéry, ale i několik skleníků, v nichž jsou stálé expozice kaktusů a sukulentů či rostlin žijících ve vlhkých tropech.

***

Něco z historie Botanická zahrada v Troji Byla založena na základě usnesení Národního výboru hl. města Prahy 29. března 1966. Původně se měla rozkládat na ploše o rozloze 130 hektarů. Z původního záměru byla realizována jen jeho část. Dnes zabírá území o rozloze zhruba 50 hektarů. Kromě venkovních expozic tu návštěvníci mohou navštívit i vinici sv. Kláry či tropický skleník Fata Morgana. Botanická zahrada Na Slupi Patří mezi nejstarší univerzitní botanické zahrady v Evropě. Byla zřízena roku 1775 na levém břehu Vltavy. Až v letech 1897 až 1898 byla přemístěna do současného areálu v ulici Na Slupi.

archiv.newton.cz/mf/2009/09/18/c10008c42990081be53ec3588428c3d7.asp

Web is using Google Analytics, see privacy policy.

Powered by Drupal